10. ETAPA Z VÝCHODU NA ZÁPAD - Bystřice pod Hostýnem/Prostějov (2. část)
Druhá část cesty do Prostějova byla dle očekávání botanicky nezajímavá, a proto jsem se rozhodl těchto bezmála dvaceti kilometrů rychle zbavit. Bylo to o obrovských polních plání, pole kam se podíváš, nuda od rána do večera, ale i tohle k této cestě patří. Ovšem volba kudy jít bylo mé rozhodnutí, takže jsem se snažil najít pozitiva, nicméně v porovnání například s cestou v údolí Sázavy nebo přechodem Beskyd, se tyhle kilometry rovných cest uprostřed polí nemůžou srovnávat. Je jasné, že je hodně lidí, kteří v tomto kraji žijí rádi a nikdy by ho nevyměnili, nicméně já bych zde žít nechtěl, pro mě je to druhé nejhorší místo na bydlení, hned po Praze.
Možná jsem si z Bystřice mohl vybrat jiný směr, ale chtěl jsem se podívat do Bochoře, takže jsem si to zvolil, i když jsem věděl, že cesta z Bochoře do Prostějova bude jeden velký očistec. Protože jsem to chtěl mít co nejrychleji za sebou, tak jsem si to naplánoval opravdu nejkratší cestou, a to i za cenu mnoha kilometrů po asfaltu. Hned prvních šest kilometrů bylo šílených, silnice z Troubek do Tovačova je hodně frekventovaná a když to okolo mě dal rozjetý náklaďák, tak mě to hezky rozházelo.
Příjemným milníkem této první části dnešního výšlapu bylo překročení dvou významných toků. Nejprve jsem naposledy překročil řeku Bečvu, a o několik desítek metrů dále jsem překročil i řeku Moravu, do které se zde Bečva vlévá.
Za Tovačovem jsem konečně odbočil pryč ze státní silnice a vydal se vstříc osmikilometrové cestě v polích. Šílenost, kterou navíc zvýraznilo citelné ochlazení a sněžení. Naštěstí sněhu moc nenapadalo a já úspěšně dorazil do Kralic na Hané, kde jsem konečně opustil ty neskutečně unavující rovné polní cesty.
Poslední kilometry už byly zase jen o asfaltu, a tak jsem byl rád, že jsem těch 19 kilometrů měl za sebou. Teď mi v cestě z Prostějova leží Vojenský prostor Březina, kam je vstup zakázaný, takže v podstatě mám jen jedinou možnost, a to severně ho obejít a pak vyrazit směrem na Boskovice. Bude to přes Drahanskou vrchovinu, takže to konečně bude zase trochu v kopcích a hlavně v lese. Až dorazím do Boskovic, budu jednak za uzavřeným vojenským prostorem, který má mimochodem z jihu na sever nějakých 30 kilometrů, ale především se mi z Boskovic zase otevře několik variant směrů, kam se vydat dále.
Našlapáno 19 km / celkem 273 km
Trasa cesty na mapy.cz