30. den Stezky Českem: Petříkovice – Adršpach
Tak jsem zase na stezce, čekala mě dvacka z Petříkovic do Adršpachu. Z informací a fotek jsem věděl, že to bude minimálně 13-15 kilometrů "zeleným tunelem", tedy cestou v lese, ze které se jen místy podívám ven. Prohledal jsem tedy mapu a našel si trochu zábavnější cestu.
Tato cesta byla přes Polsko, sice prvních sedm kilometrů to bylo po asfaltu, ale alespoň jsem něco viděl. Šel jsem okolo mnoha opuštěných domů, rozbořených budov, opuštěných kostelů a chátrajících lomů.
Když jsem zapadl do lesa, tak jsem narazil na studánku, kde jsem snad poprvé v životě viděl tryskat vodu na povrch zemský. Pro mě úchvatné!
Prošel jsem krajinou lesů, krajinou, kde se člověk rozhodl zasáhnout do přírody a jal se plenit lesy. Zpívaje si oblíbené písně jsem se pomalu přesunul zpět na česko-polskou hranici Libná / Chełmsko Śląskie. Tedy na přechod, který byl těsně po válce uzavřen pro standardní dopravní ruch a dále využíván pro pěší a později zcela uzavřen. Dnes je již obnoven, pěší mohou přecházet hranici bez jakékoliv agrese a na doby dávné zde poukazují již pouze mechem oblezlé a travinami zarostlé silniční patníky skalního původu.
Konečně jsem nahoře ne kopci. Celých 12 kilometrů jsem stoupal, ale nyní jsem nahoře, v sedle mezi Hraničním hřbetem a Strážným vrchem. I zde je připomínka doby dávno minulé, doby ještě před 2. světovou válkou. Procházím okolo torza bývalé hraniční pozorovatelny, jejíž betonové zdi a strop odolávají živlům a pocestným tak může připomínat zlé časy, kdy na druhé straně ještě nebylo Polsko, přesněji Polské lidová republika, ale nenasytní Němci třetí říše.
Scházím dolů ke Zdoňovu, abych se přes pastviny okolo Zdoňovského rybníka dostal do stoupání ke kamennému kříži s druidským hájem. Věc zajímavou, sic ne stářím velkou. Opakem je zřícenina kostela Panny Marie z roku 1667. Je to totální ruina, ale má své kouzlo.
Síly ještě zůstávají, a tak šlapu nahoru na vyhlídku Křížový vrch. Schodů je zde požehnaně, ten, co cestu stavěl, jimi nešetřil. Na konci stoupání na mě čeká úžasný pohled do krajin. Vidím až zasněžené Krkonoše, či na druhé straně jim konkurují Javoří hory se svou dominantou v podobě Ruprechtického Špičáku.
Konec kochání, vyplatilo se sem vyšplhat, i litinové obrázky svaté cesty Ježiše Krista za ukřižováním na Kalvárii jsou parádní, ale dole na mě už čeká auto, tak rychle seběhnou a vyrazit...
Dnes našlapáno 19,6 km; celkem na stezce 566,6 km
Dnešní převýšení nahoru 397 m; dolů 341 m
Převýšení celkem na stezce nahoru 14 573 m; dolů 15 152 m
