2. den Stezky Českem: Petrovice – Dolní Žleb
Tak mám za sebou druhý den na stezce. Volná sobota znamenala odskočit si někam na jednodenní trek. Ani nevím proč, ale volba padla na trasu z Petrovic do Dolního Žlebu. Připojil se ke mě švagřík Petr a jeho věrná "společnice" Amy, takže po dlouhé době jsem si při šlapání kilometrů mohl i nahlas promluvit :)
Počasí slibovalo celodenní déšť a i proto cesta začala za naprostého uspokojení, když nad našimi hlavami naplno svítilo slunce. Petrovice jsou plné vietnamských obchodů narvaných různým bordelem, od potravin, přes kytky, až po strašné trpaslíky, takže rychle pryč z městečka a hurá do hor.
První polovina cesty vedla po Naučné stezce "Zapomenuté pohraničí", což nebylo špatné, prošli jsme si tak dnes již neexistující Nový Dvůr a část bývalého Rájce, po kterých tu zbyl jen rybník, torzo kříže a několik mechem porostlých zbytků zdí od obytných domů. Za penziónem Lesní Zátiší nás čekaly první pískovce, které v tomto kraji mají černou barvu, a které nás přivedly na česko-německou hranici. Chvilku odpočinku nám zpříjemnila návštěva stáže ochrany CHKO Labské pískovce, ale my nic neprováděli, takže po upozornění na chování psa nás pán, kterého jsme ještě dvakrát potkali, opustil (mimochodem, strážci vadí, že pes v přístřešku vyskočil na stůl, ale sám neudělá pro ekologii vůbec nic a lesní stezky tady rozrývá svou postarší Škodovkou...).
Na hranicích nám poprvé začalo pršet, i když tentokrát jen velmi lehce, nicméně během dne se tyto přeháňky několikrát vrátily. Přes obec Ostrov jsme se dostaly do Ostrovských skal a tady, při stoupání okolo Pašerácké stěny, již solidně lilo. Vytáhl jsem si pončo, ale nahoře na kopci jsem ho zase rychle schoval. Nejenže déšť jak rychle přišel, tak i skončil, ale hlavně jsem si při funění do kopce a návratu sluníčka na oblohu, připadal v ponču jako ve skleníku.
Čekal na nás kamenitý výstup na Děčínský Sněžník, ze kterého byl parádní výhled na okolní krajinu. Na rozhledně jsme do sebe hodili trochu tekutin a mazali dál. Pod Koňskou hlavou jsme opustili E3 a zamířili na sever, kde jsme se přes Maxičky dostali na lesní asfaltku. Pomalu jsme se posunuli nad Žleb. Začali jsme sestupovat, stále po asfaltu (toho bylo dnes nečekaně hodně), až jsme se dostali na lesní cestu zvanou Kamenka. Celý den byla cesta hodně příjemná, místy až nudně pohodlná, ale tyhle poslední dva kilometry nám všechno vynahradily. Lesy ČR tady začaly kácet a tenhle úsek ve sklaním údolí doslova zaházely pokácenými stromy. Tohle se opravdu nedalo projít, a tak jsme se pokusili cestu obejít okolo pod skalními masívy. Byl to brutál, ale zvládli jsme to. Pak na nás čekal sestup po příkré cestě "Koňák", kde nám navíc začalo hodně pršet. Chvilka nesoustředění a už jsem se válel... Takže zvednout a pomalu se sesunout okolo bývalé vodní pily dolů k přívozu přes Labe, kde naše dnešní cesta úspěšně skončila.
Dnes našlapáno 24,9 km; celkem na stezce 33,2 km
Dnešní převýšení nahoru 459 m; dolů 795 m
Převýšení celkem na stezce nahoru 624 m; dolů 895 m
