11. ETAPA Z VÝCHODU NA ZÁPAD – Prostějov/Skalice nad Svitavou (1. část)

24.03.2022

Další část mé cesty z nejvýchodnějšího bodu k nejzápadnějšímu přinesla cestu mezi Prostějovem a Skalicí nad Svitavou. Cesta má délku 46 kilometrů a dnes jsem z toho hodně ukrojil. Vlivem několika možná náhod jsem našlapal 32 kilometrů a na zítra mi tedy zbývá rychlovka v podobě 14 kiláčků.

Vše začalo pohledem do mapy, když jsem zjistil, že první 4 kiláky budu šlapat napříč Prostějovem. Rozhodl jsem se proto o co nejrychlejší start, abych tuhle vzdálenost ušel tak, aby se při opouštění Prostějova začalo rozednívat, resp. začalo vylézat sluníčko. Ne že by mě Prostějov se svými historickými budovami nebavil, nazval jsem si ho městem soch (sochy jsou tu snad na každém náměstí a náměstíčku), ale tuhle cestu napříč republikovou nedělám proto, abych se procházel městy. Proto jsem už v 5:20 vyrážel z prostějovského nádraží. A valil jsem ho na můj standard docela solidním tempem. V osm hodin jsem už mě za sebou prvních 10 kiláků. Prohnal jsem se okolo Plumlovské přehrady i zámku ze 17. století, který spíš vypadá jak nějaký panelák postavený na skále.

Když jsem se podíval na hodinky a zjistil jsem, že jsem dal desítku kiláků tak rychle, tak mě začala napadat bláznivá myšlenka na hikerských "ten to ten", tedy na jednu z výzev hikerů chodících dálkové trasy, tedy udělat deset mil do deseti hodin (samo že dopoledních deseti :). Nikdy v životě jsem to ještě nedokázal, tak proč ne dnes v skoro pětapadesáti :)

Problém byl, že mě do těch bájných šestnácti kiláků čekaly čtyři kiláky do kopce a já se svými 110 kily kopce zrovna nemám moc v oblibě a dá se říct, že se do nich spíš ploužím, než držím nějaké tempo. Ale výzva je výzva, a tak jsem odložil snídani na dobu po "šestnáctce" a mazal jsem, co mi tělo dovolilo. Bylo 9:50 a mě zbývalo posledních 500 metrů do už solidního kopce směrem k vojenskému újezdů Březina. Sklonil jsem hlavu, v ruce držel mobil s aktivovaným krokoměrem a odpočítával každých 100 metrů, pak každých 10 a nakonec jsem mohl zakřičet jóóóóóóó!!! Já to dokázal!!!! 10 mil mil do deseti hodin! Jsem HIKER!!!! Jedeme na Pacifickou hřebenovku!!!

Tak zase zpátky na zem a zastavit, odpočinout si a dát si konečně snídani. Tělo je rozpumpované, tak ani moc nechce přijímat potravu, takže to pořešila jen jedna tyčinka snickers a dva hlty Ferneta (hlavně neříkejte, že jsem prase, ale já ho mám rád a na těchto cestách nemůže placatka Ferneta v mám batohu chybět :).

Protože jsem napálil začátek, tak pak už šlo všechno nějak rychle. Čekalo mě skoro šestikilometrové stoupání ze Stínavy do Protivanova a během něj udělat 400 výškových metrů na kopec Babylon před Protivanovem. Takže zase kopec a já je tak nemám rád. Hlavně před Malým Hradiskem, to bylo na dvou místech opravdu brutus stoupání, ale dal jsem to a ve dvě odpoledne už seděl v Protivanově v hospodě na obědě. Původně jsem v této hospodě chtěl sedět na večeři a po ní si dát pár piv a zašít se někde k noclehu, ale přece nebudu ve dvě odpoledne končit a do večera kalit v knajpě... Takže rozhodnuto, dám si ještě šestku do dědinky Suchý s parádním rybníkem. V nohách mám 26 kiláků, což znamená, že dnes celkem našlapu 32 kiláků a to je další hikerský "target", tedy 20 mil za den.

Na zítra mi to zkrátilo cestu na pouhých 14 kiláčků. Nechci řešit nějaké prodloužení, protože pak bych musel řešit i další změnu cestu v následujících dnech, takže to asi tak nechám a zítra k autu, které mi stojí před vlakovým nádražím ve Skalici nad Svitavou, dorazím celkem brzo. To mi ani nevadí, alespoň budu dřív doma :)

Našlapáno 32 km / celkem 305 km
Trasa cesty na mapy.cz
Kompletní fotogalerie ZDE...