10. den Stezky Českem: Štola Bílá holubice – Hora Svatého Šebestiána
Noc v 990 metrech byla pohodová, k ránu byly jen 4°C, ale vítr se uklidnil, takže se spalo parádně. Po rozbřesku jsem se zabalil, umyl, nasnídal a vyrazil, chtěl jsem dát 30 kilometrů a nějakých 17 si nechat na sobotu.
Sluníčko se postupně prodralo na modrou oblohu bez mráčku, jen ten vítr se zase hlásil o slovo, ale tak to na horách bývá. Promáčená louka sice po nějakých 30 minutách chůze změnila moje tenisky v mokré lázně, což při nějakých šesti stupních nebylo zrovna příjemné, ale šlapalo se dobře. Na Slatinách jsem potkal další páreček Stezkařů, kteří se tady na sluníčku rozehřívali. U Mrtvýho rybníka se na chvilku zatáhlo, ale po dalších několika kilometrech bylo zase krásně.
Přes Božidarský Špičák a Božidarské rašeliniště, jsem se po Ježíškově cestě dostal do Božího Daru. Rychle jedno pivko v koloniálu, pokecat s paní prodavačkou a vyrazit na Klínovec. Pět kilometrů stoupání do výšky 1242 metrů, které začínají brutálním výstupem po sjezdovce "Za Prahou".
Až na Klínovec to šlo dobře, trochu se prověřila kolena při sestupu z Klínovce po sjezdovce "Dámská", ale náladu spravila Plzeň a gulášek v restauraci Joy, kde jsem potkal další dva Stezkaře. Z Háje do Kovářské to bylo taky dobré, navíc přes parádní zaniklou osadu Königsmühle, kde je skvělá útulna, ale i přes dnes dobře opravené torzo bývalé vápenky z 19. století, kde je mimochodem parádní věc – samoobslužní bar Šlápota, ale z Kovářské to je asfaltové peklo. Z map a vyprávění Stezkařů jsem věděl, že až na Horu Svatého Šebestiána to je samý asfalt v lese nebo dokonce velmi frekventovaná státovka okolo přehrady Přísečnice.
V sobotu mě čekalo nějakých 20 kilometrů po asfaltu a tak jsem se podíval na hodinky a zjistil jsem, že je 16:00, při dobré konstelaci hvězd bych mohl velkou část dát za světla a tak hodinku při čelovce.... bláznivej nápad, ale co, stejně teď není nic vidět, než jen asfalt a les...
Nakonec jsem čelovku ani nepotřeboval a z lesa nad Horou Svatého Šebestiana jsem vylezl ve 22:06, byla sice začínající tma, ale oči si měsíčnímu svitu přivykly. V pátek jsem tedy ušel 48 kilometrů, v šeru jsem vyplašil jedno prase, do cesty se mi postavil malej jelen nebo velká srnka (bylo to na 100 metrů, takže jsem to ani nerozeznal – zaklepání hůlkami pomohlo a cesta byla volná), a když jsem vylezl na louku nad Horou, tak na mě chrochtalo prase, byla už celkem tma, tak jsem ho ani neviděl – tentokrát hůlky nepomohly a prase chrochtalo stále – zrychlený krok a popotažení trenek to vyřešilo...
A výsledek? Mám na chodidle 3 velké puchýře, v jednom z nich mám další dva, puchýřek na malíčku, chodidlo v ohni, vlka jako prase a ramena jeden velký tvrdý bolavý balvan, ale jsem šťastně unavenej a neskutečně spokojenej...
Dnes našlapáno 47,4 km; celkem na stezce 217,0 km
Dnešní převýšení nahoru 734 m; dolů 881 m
Převýšení celkem na stezce nahoru 5 145 m; dolů 5 325 m
